Egypt - pyramidy

Egypt - pyramidy v Gíze

Gíza - Chufu

Chufu byl druhým králem 4. dynastie (2575 - 2520 př. n. l.), stavebník Velké pyramidy u Gízy, největší pyramidy v celém Egyptě. Je nejznámějším panovníkem Staré říše: právě pro svou pyramidu v Gíze, která se už od dob antiky pokládá za „div světa“. V povědomí lidstva žije většinou pod řeckým jménem Cheops, které mu dal ve druhé knize svých Dějin Hérodotos.

Gíza - Chafre Chafre byl králem 4. dynastie (2520 - 2494 př. n. l.), stavebník druhé největší pyramidy v Egyptě. Díky své pyramidě v Gíze patří mezi nejznámější krále Staré říše, ačkoli o něm nic moc nevíme. Podle seznamu králů se jmenoval Rachef, z čehož pak vzniklo jméno Chafre, pod kterým se zachoval v paměti pozdějších generací.

Gíza - Menkaure Menkaure byl předposledním králem 4. dynastie (2490 - 2472 př. n. l.), stavebník tzv. „třetí pyramidy“ u Gízy. Podle Manehtových Egyptských pamětihodností a také Hérodotových Dějin nastoupil na trůn po faraónovi Chafreovi. Zdědil říši, která byla vnitřně oslabena. Možná ji vyčerpaly megalomanské stavby dvou předchozích panovníků, možná dynastické nebo náboženské boje, možná také lidové vzpoury, jejichž matný obraz nacházíme v pozdních pověstech.

Chufuova (Cheopsova) pyramida v Gíze

Rozměry pyramidy:

strana základny: 230,38 metru

výšky pyramidy: 146,5 metru (dnes 137 metrů)

sklon stěny: 51° 50´ 35´´

přibližný objem: 2 521 000 m3

Gíza - Chufu V bezprostřední blízkosti pyramidy bylo objeveno pět jam, v nichž byly pohřbeny lodě. Dvě leží východně od pyramidy a jsou dnes prázdné. Třetí jáma je u severního okraje vzestupné cesty. Zbývající dvě, v nichž se dochovaly lodě až do současnosti, leží u jižní strany pyramidy. Loď ze západní jámy byla vyzvednuta a složena a následně umístěna do speciálního muzea na jižní straně pyramidy. Význam pohřbů lodí bývá vysvětlován tak, že měly panovníkovi sloužit k plavbě po nebeském oceánu v družině slunečního boha Re.

Král Rachef (Chefrén) dal svou pyramidu v Gíze postavit vedle pyramidy svého otce Chufua. Je jen o málo nižší (původní výška byla 143,5 metru) než Velká pyramida v Gíze Byla postavena poněkud výše a její stěny se sklánějí v ostřejším úhlu, takže působí dojmem největší pyramidy v Gíze.

Rozměry pyramidy:

strana základny: 215,25 metru

sklon stěny: 50º 10´

výška: 143,5 metru (dnes 136,5 metru)

odhadovaný objem: 1 659 200 m3

Gíza - Chafre Zádušní chrám k pyramidě přímo nepřiléhal, ale byl od její východní stěny oddělen křídlem pyramidového dvora. Má obdélníkový půdorys s východozápadní orientací. Chrám byl 110 metrů dlouhý. Zádušní chrám spojovala s chrámem údolním vzestupná cesta, z které se dochovaly pouze zbytky. Výškový rozdíl, který cesta překonávala mezi oběma chrámy byl 46 metrů, cesta byla dlouhá 494 metry. Údolní chrám byl objeven Augustem Mariettem v roce 1852. Jedná se o jediný známý skutečně dobře dochovaný údolní chrám.

Třetí z významných pyramid v Gíze patří králi Menkaureovi. Je daleko menší než předešlé dvě pyramidy v Gíze.

Rozměry pyramidy:

strana základny: 104,6 metru

výšky pyramidy: 66,45 metru

sklon stěny: 51° 20´

Gíza - Menkaure Jádro této pyramidy v Gíze bylo postaveno z místního vápence. Spodní část obložení, asi do výšky 15 metrů, byla z červené žuly z Asuánu. Horní vrstvy pak byly obloženy turským vápencem, pocházejícím z ohromných lomů na východním břehu Nilu několik mil jižně od Gízy, stejně jako kameny Rachefovy a Chufuovy pyramidy. Zádušní chrám na východě bezprostředně k severní stěně nepřiléhal. Měl téměř čtvercový půdorys. Zřejmě v souvislosti s panovníkovou předčasnou smrtí zůstal nedokončen. Stejně jako Rachefův zádušní chrám je postaven z obrovských bloků vápence, z nichž největší váží 220 tun.

Egypt - pyramidy v Sakkáře

Egypt - Sakkára

Sakkára – toto jméno je arabské, ale je pravděpodobně odvozeno ze staroegyptského Sokar, což je Ptahův doplněk v jedné z hlavních triád z Mennoferu, Ptah-Sokar-Nefertum. Sokar je bůh mrtvých na obrovském pohřebišti táhnoucím se nějakých 45 kilometrů daleko na západním břehu Nilu. Více o pyramidách v Sakkáře...

Egypt - pyramidy v Dahšúru

Egypt - Dahšúr

Archeologická lokalita Dahšúr byla pro veřejnost otevřena v říjnu 1996. Leží asi 10 kilometrů na jih od Sakkáry. Nejsevernější stavba v Dahšúru však leží sotva 2 kilometry vzdušnou čarou od Sakkáry. V Dahšúru stojí tři pyramidy ze Střední říše (12. dynastie) vybudované Amenemhetem II., Senvosretem III. a Amenemhetem III. Skutečnou zajímavostí tohoto pohřebiště jsou však dvě neobvyklé pyramidy, které si zde postavil zakladatel 4. dynastie Snofru: Červená pyramida a záhadná Lomená pyramida, již je možno pokládat za nejstarší pravou pyramidu v Egyptě. Více o pyramidách v Dahšúru...

Egypt - pyramidy v Abusíru

Egypt - Abusír

Téměř všichni panovníci 5. dynastie si své pyramidy postavili na jih od Gízy, na místě dnes známém jako Abusír, ležícím mezi Gízou a Sakkárou, 2,5 kilometru severně od stupňovité Džoserovy pyramidy. V Abusíru bylo vybudováno 14 pyramid. Více o pyramidách v Abusíru...